Minulý týden jsme oslavili den jízdních kol, která připomíná první záměrný trip s LSD a kterou objevil Albert Hofmann v roce 1943. LSD, na které Hofmann tripoval, pocházelo z látky zvané námel. Co je to však námel? A jak se jí podařilo plíživě ovlivnit dějiny?

Co je to ergot?

Sporýš je přirozeně se vyskytující houba, která roste hlavně na žitu, ale může se vyskytovat i na jiných obilovinách. Od té doby, co se vyvinulo zemědělství, přišlo lidstvo do styku s námelem, protože se obilí rychle stalo naším základním zdrojem potravy. Na rozdíl od LSD, které nemá v podstatě žádné fyziologické vedlejší účinky, je tomu u námelu naopak. Ve skutečnosti je toxický. V historii se vyskytly případy, kdy lidé zažívali halucinace, bolestivé křeče a stavy podobné transu. Vykládali si to buď jako náboženské, nebo démonické posednutí. Nabízí se otázka, kolik historických událostí nebo náboženských zjevení bylo způsobeno nebo ovlivněno lidmi, kteří se potáceli na... chlebu? 

Zde se podíváme na několik příkladů událostí z historie, které podle vědců mohly být ovlivněny námelem, "rohatým zrnem".

Eleusínská mystéria

Eleusínská mystéria byla tajným náboženským obřadem znovuzrození, který se konal ve starověkém Řecku. Obřady byly tak tajné (proto záhady), že i dnes se ví jen málo o tom, co se vlastně dělo.

Obřad byl věnován bohyním Démétér a Persefoně a zaměřoval se na mýtus, v němž bůh podsvětí Hádes unese mladou Persefonu. Její matka Démétér, bohyně zemědělství a přírody, prosí Dia o propuštění své dcery. Ten jí vyhoví. Persefona však bohužel v podsvětí sní 6 semínek granátového jablka. Za to je prokleta, aby strávila šest měsíců v roce v podzemí s Hádem. Během těchto měsíců Démétér teskní po své dceři a jako bohyně přírody sužuje svět studenou zimou. Když se Persefona každý rok vynoří z podsvětí, země se znovu narodí - rostliny rostou a země je úrodná. 

Při tajném obřadu účastníci pilikykeon'. Nápoj, který na počest bohyně zemědělství obsahoval ječmen. Mnozí badatelé se domnívají, že tento ječmen byl infikován námelou, protože z popisů obřadu vyplývá, že kykeon měl psychotropní účinky. Jedná se o vzácný příklad záměrného využití účinku námelu. Platón, který se ho sám účastnil, uvedl.

"naše mystéria měla zcela reálný význam: kdo byl očištěn a zasvěcen, bude bydlet s bohy."

Cokoli vlastně je zřejmé, že na účastníky měla hluboký dopad. 

Taneční mánie

Opakujícím se jevem v dějinách je tzv. "taneční mánie. Tento fenomén zahrnoval nekontrolovatelný tanec, který se může pohybovat od sólového tanečníka až po celé komunity a vesnice, které tancují, dokud nezkolabují vyčerpáním, nebo v extrémních případech nezemřou. Nejčastěji se tento jev vyskytoval mezi 14. a 17. stoletím v kontinentální Evropě, kde lidé tančili jako v transu, často křičeli a cukali sebou. Možnou příčinou těchto propuknutí je otrava námelem. Je známá také jako oheň svatého Antonína a kromě halucinací způsobuje u postižených prudké křeče, které napodobují pohyby při tanci.

Johanka z Arku

Mnozí znají příběh Johanky z Arku, francouzské venkovské dívky narozené v roce 1412, která po vyslyšení hlasů svatých vedla francouzskou armádu k porážce Angličanů. O samotných hlasech se však často nepochybuje. Odkud se vzaly? Byly to skutečně hlasy svatých Michaela, Markéty a Kateřiny, které říkaly dospívající Johance, aby zachránila Francii? Dnes existuje mnoho teorií o tom, co hlasy skutečně způsobilo, včetně schizofrenie, hučení v uších, požití léku belladonna a samozřejmě námel.

Zejména Francie byla díky svému teplému podnebí ohniskem výskytu námele a často trpěla smrtelnými epidemiemi této choroby ve venkovských komunitách. Je bláznivé si představit, že armáda mohla být vedena do bitvy a dále k vítězství na základě slov dívky, která se právě potácela na špatném těstě! Přestože měla Johanka velký podíl na vítězství Francie, byla brzy poté upálena na hranici za kacířství a čarodějnictví. To nás přivádí k...

Čarodějnické procesy v Salemu

Čarodějnické procesy byly v Evropě dlouho rozšířené, jejich počet výrazně vzrostl v 15. století až do konce 18. století. V této době bylo na základě obvinění z čarodějnictví zavražděno přibližně 40 000 lidí, převážně žen. Jako jeden z viníků spuštění tohoto tragického řetězce událostí je opět uváděn námel. Nejvíce však byl vliv námele zkoumán při nechvalně proslulých čarodějnických procesech v Salemu, které se odehrály v Massachusetts v letech 1692-1693. 

V roce 1692 trpěly dvě mladé dívky prudkými záchvaty, halucinacemi a pichlavou kůží od neviditelných jehel. Dnes tyto potíže rozpoznáváme jako příznaky otravy námelou, ale tehdy to v malé komunitě vyvolalo obvinění z čarodějnictví. Jakmile začalo mít halucinace stále více obyvatel města, létalo stále více obvinění, která nakonec vyústila v oběšení 19 lidí. 

Možná šlo o masovou hysterii, možná o náboženskou mánii, ale jedno je jisté: spíše za to mohl námel než, jak se tehdy říkalo, "...satan v Salemu.